* 30. květen 1962, Kolín.

Český politik – člen Zastupitelstva městské části Praha 1 (1998 – 2008) a člen Senátu PČR (2002-2008).

Byl jedním z hlavních představitelů a organizátorů studentského hnutí, které se podílelo na rozpadu komunistického režimu v Československu v roce 1989.
Má celkem čtyři sourozence - bratra a tři sestry. V letech 1964-8 žila celá rodina v Žilině. Roku 1968 se přestěhovali do Liberce. V roce 1982 se natrvalo přesídlil do Prahy. Tentýž rok složil maturitní zkoušku ve Frýdlantě v Čechách. Poté se dostal na Pedagogickou fakultu UK v Praze, ze které byl po dvou letech studia vyloučen pro „politickou nezpůsobilost“

Následující dva roky se živil jako kulisák a později také jako divadelní elév v Ústředním loutkovém divadle v Praze (po listopadu přejmenované na Minor). V roce 1986 je přijat na Divadelní fakultu AMU, obor loutkoherectví. Státnice zde absolvoval v roce 1991.

18. listopadu 1989 vyhlásil na Václavském náměstí zahájení společné stávky studentů a herců. Stál v čele Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol.

Po nástupu na DAMU se stává členem Socialistického svazu mládeže. V roce 1987 se podílel na vzniku studentského časopisu Kavárna A.F.F.A. (Art Forum-Forum AMU), v němž byla publikována řada kritických článků. Redakční a přispěvatelskou základnu tvořili tehdejší studenti, kteří se později zásadně podíleli na studentských demonstracích a stávkách (např. budoucí režisér Igor Chaun, historik Pavel Žáček, Monika Pajerová, scenárista Petr Jarchovský, šéfredaktor humoristického měsíčníku Sorry Milan Podobský atd.). Časopis v mírně pozměněné podobě vycházel až do roku 1999.

V letech 1998–2002 zastupitelem městské části Praha 1 jako nezávislý na kandidátce IPO. V letech 2002 až 2008 byl členem do Senátu jako nezávislý za stranu Cesta změny ve volebním obvodu č. 27 (Praha 1). Byl členem senátorského Klubu otevřené demokracie.

Do voleb v roce 2008 kandidoval za Unii svobody – demokratickou unii (US-DEU), politické hnutí Zelení, Stranu pro otevřenou společnost (SOS) a Korunu Českou. Zisk 2679 hlasů (8,69%) znamenal šesté místo z devíti kandidátů.

Mejstřík vystupuje jako odpůrce totalitních ideologií, staví se proti komunismu i proti porušování lidských práv obecně. Otevřeně se hlásí k víře v Boha, je členem Československé církve husitské.

Martin Mejstřík byl jedním z navrhovatelů zákona o Ústavu paměti národa, který se měl zabývat obdobím nesvobody let 1948 až 1989. Prosazoval uplatnění tzv. slovenského modelu, který by zahrnoval období už od roku 1939, tedy včetně nacismu. Tento model byl nakonec akceptován a instituce vznikla pod názvem Ústav pro studium totalitních režimů.

(wikipedie,  FOTO: Marek Malusek)